Moje tvořeníčko

          Naši předkové věřili na tajemnou  a magickou moc štědrého večera.
Proto se na  štedrý večer uchylovali k různým  kouzlům, věštění
a pověrám.  Tady jsou některé z nich.

Jedna z pověr mluví o tom, že u štědrovečerní večeře nesmí nikdo
vstát od stolu. Přináší to prý smrt tomu, kdo vstane.

Na štedrovečerním stole by neměl chybět talíř navíc pro náhodného potuníka, nebo jako vzpomínka na zemřelé.

U štědrovečerní večeře nemá být lichý počet strávníků. Přináší to
smůlu. Podle pověry prý smrt před večeří obcházela stavení a tam,
kde bylo prostřeno pro lichý počet strávniku se do roka pro někoho
vracela.

štědrovečerní stůl by měl být ovázaný řetězem, nebo šňůroou. To pro to, aby rodina držela celý rok pospolu.

Pod stolem má být sekera a každý sedící si má před večeří na ni bosou nohou  šlápnout. To mu zajistí, že ho v příštím roce nebudou bolet nohy.

Na Štědrý večer neměl mít nikdo u sebe žádnou cizí věc, protože by ho v dalším roce čekala smůla a neštěstí.

Na štedrý den se nesmí prát a nesmí se nikde prádlo Vešet. Přináší to smůlu

Pod každý talíř při štědrovečerní večeři se má položit šupinka z kapra, kterou si strávník má později pečlivě uložit do peněženky. To prý zajišťuje peníze po celý příšttí rok.
Někde se místo šupinky pod talíť dávala drobná mince.

Na štedrý den se až do večeře drží přísný půst. Kdo prý celý den
nepozře maso, ten uvidí večer zlaté prasátko.

Když se večer zapálí svíce, mají si všichni zkontrolovat svůj stín.
Nemáli něčí stín hlavu, znamená to, že do roka zemře.

Lití olova  Je  starý štědrovečerní zvyk.
Připravíme si zapálenou svíčlu, kousek olova, starou lžíci a nádobu
se studenou vodou. Nad plamenem svíčky zahříváme olovo na lžíci dokud se nám neroztaví. Roztavené olovo se pak vlije do nádoby se studenou  vodou.  Ze vzniklých tvarů se snažíme usoudit jaká nas čeká budoucnost, nebo jakého ženicha si děvče vybere.
Místo olova se dá také použít vosk.

Krájení jablekPo štědrovečerní večeři se nožem má rozkrojit jablko. Po rozkrojení by se měla ukázat jadřincová pěti nebo i více cípá hvězdička. Pokud se objeví, znamená to, že se rodina ve zdraví sejde i napřesrok. Pokud se objevi čtyřcípá hvězdiča nebo křížek, znamená to,  že někdo v rodině těžce onemocní, nebo zemře.

Podobně jako z jablíček se věštilo i z ořechů. Po rozlousknutí se mělo objevit zdravé jádro. Pokud tak bylo, znamenalo to štěstí a zdraví. Pokud ale jádro bylo černé, znamenalo to neštěstí a smutek, nebo smrt.

Jméno nastávajícíhoPokud se chtěla dívka dozvědět jméno nastávajícího, měla oloupat
jablko tak, aby získala jednu dlouhou spirálu. Tou pak měla třikrát zatočila nad hlavou a odhodit na zem. Ze tvaru, který spirala vytvořila se s trochou fantazie dalo vyčíst písmeno, jímž mělo
začínat jméno toho pravého.

Oloupané jablko se pak dalo použít k dalšímu zvyku. Jablko se rozkrájelo na tolik dílků, kolik bylo osob u stolu a každý svůj dílek snědl.  Věřilo se, že kdyby někdo z přítomných v příštím roce zabloudil  stačilo si prý jen vzpomenout, s kým jedl o vánocích společné jablko a našel by cestu zpět.

Další jablíčkové kouzlo bylo důležité pro hospodáře. Ten vzal podle
počtu měsíců v roce dvanáct jadérek, které vložil do misky s vodou.
Kolik jadérek vyplavalo, tolik se dalo v příštím roce očekávat suchých měsíců.

Podobně jako z jadérek se dalo věštit i z cibulových slupek.
Z cibule se naloupalo dvanáct sukének, položily se vedle sebe a do
každé se nasypalo trochu soli. Každá sukénka představovala jeden měsíc v roce. Na které se sůl do rána rozpustila, v tom  měsíci se očekával déšť. Ve které sůl pouze zvlhla, ten měl být normální a u které sůl s cibulovou sukénkou nic neprovedla, se dalo čekat sucho. Sukénky se počítaly v pořadí za sebou, jak se kladly na stul.

Pouštění lodiček Do skořápky vlašského ořechu se umístila malá svíčka, která se zapálila. Tato lodička se pak pouštěla po vodě v kbelíku nebo lavoru. Čí lodička doplula nejdál, ten to měl v životě nejdál dotáhnout a nebo se nejdál odstěhovat. Čí lodička vydržela hořet nejdéle, toho čekal dlouhý a spokojený život.

Házení střevícemSvobodná děvčata házejí pravou rukou za sebe střevíc. Dopadneli střevic špičkou směrem ke dveřím, znamená to, že se dívka do roka vdá. Je li ale střevíc ke dveřím patou, divka zůstane po celý rok svobodná.

Třesení bezemSvobodná děvčata po půlnoci chodila za odříkávání verše třást bezem.
Třesu třesu bez,
ozvi se mi pes,
odkud můj milý jest.
U kterého domu jako první zaštěkal pes, v tom domě bydlel budoucí ženich.

Klepání na kurníkMísto bezem, se někde klepávalo střevícem na kurník. Ozval li se kouhout,
znamenalo to, že se dívka do roka vdá. Ozvala li se slepička, dívka měla ješte rok zůstat svobodná.

Jinde zase vdavekchtivé dívky vysekávaly na rybníce v ledě otvor a
koukaly na hladinu, zda neuvidí tvář svého budoucího manžela.